Římanům 8 CSP

Život v Duchu

1 Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši [a nechodí podle těla, ale podle Ducha].

2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.

3 Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle,

4 aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha.

5 Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha.

6 Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.

7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.

8 Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou.

9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.

10 Jeli však Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch je živý kvůli spravedlnosti.

11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil [Ježíše] Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.

12 Nuže tedy, bratři, jsme dlužníky, ale ne těla, abychom podle těla žili.

13 Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.

14 Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové.

15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

16 Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží.

17 Jsmeli však děti, jsme i dědicové -- dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.

Budoucí sláva

18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena.

19 Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů--

20 neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal -- a má naději,

21 že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.

22 Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.

23 A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, to jest vykoupení svého těla.

24 V té naději jsme byli zachráněni; naděje však, kterou je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?

25 Ale doufámeli v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí.

26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit slovy.

27 A ten, který zkoumá srdce, ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha přimlouvá za svaté.

28 Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí.

29 Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími;

30 které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

Co nás odloučí od Boží lásky?

31 Co tedy k tomu řekneme? Jeli Bůh pro nás, kdo je proti nám?

32 On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno?

33 Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje!

34 Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen [z mrtvých], je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!

35 Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, nebezpečí nebo meč?

36 Jak je napsáno: "Celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce určené na porážku."

37 Ale v tomto všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.

38 Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,

39 ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

kapitoly

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16