4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.
5 Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.
6 Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.
7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
8 Neboť žijemeli, žijeme Pánu, umírámeli, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.
9 Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.
10 Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.