1 Všechen judský lid vzal Uzijáše, kterému bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše.
2 On vystavěl Elót a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci.
3 Uzijášovi bylo šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma.
4 Činil to, co bylo správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Amasjáš.
5 I stalo se, že hledal Boha ve dnech Zekarjáše, zkušeného v Božích viděních. Ve dnech, kdy hledal Hospodina, mu Bůh dopřával úspěch.
6 Vytáhl a bojoval s Pelištejci. Protrhl hradby Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu a vystavěl města kolem Ašdódu a mezi Pelištejci.
7 A Bůh mu pomáhal proti Pelištejcům, proti Arabům sídlícím v Gúrbaalu a Meúnejcům.
8 Amónci dávali Uzijášovi dávky a pověst o něm se dostala až na hranice Egypta, neboť se velmi vzmáhal.
9 Uzijáš vystavěl v Jeruzalémě věže, a to na Rohové bráně, na Údolní bráně a na rohu, a opevnil je.
10 Vystavěl také věže v pustině a vytesal mnoho cisteren, protože měl mnoho dobytka v Šefele a na rovině; měl také zemědělce a vinaře na horách a na Karmelu, neboť miloval půdu.
11 Uzijáš měl vojsko bojovníků schopných táhnout s armádou v oddílech podle počtu vyměřeného skrze písaře Jeíela a správce Maasejáše, pod velením Chananjáše, jednoho z králových velitelů.
12 Celkový počet předáků rodů, udatných hrdinů, byl dva tisíce šest set.
13 Pod jejich velením bylo armádní vojsko, tři sta sedm tisíc pět set bojovníků schopných vojensky pomáhat králi proti nepříteli.
14 Uzijáš pro ně, pro celou armádu, připravil štíty, oštěpy, přilby, pancíře, luky a praky na vrhání kamenů.
15 Udělal v Jeruzalémě důmyslné vynálezy, vymyšlené pro umístění na věžích a rozích ke střílení šípů a vrhání velkých kamenů. Jeho jméno proniklo až do dalekých končin, neboť se mu dostalo podivuhodné pomoci, takže se stal velmi mocným.
16 Když zesílil, povýšilo se jeho srdce, až nakonec jednal zvráceně. Zpronevěřil se Hospodinu, svému Bohu, a vešel do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři.
17 Přišel za ním kněz Azarjáš a s ním osmdesát Hospodinových kněží, udatných mužů.
18 Postavili se proti králi Uzijášovi a řekli mu: Tobě, Uzijáši, nenáleží pálit Hospodinu kadidlo, ale kněžím, synům Áronovým, kteří jsou posvěceni, aby pálili kadidlo. Odejdi ze svatyně, protože ses zpronevěřil a nebude ti to ke cti od Hospodina Boha.
19 Uzijáš se rozčílil. V ruce měl kadidelnici, aby pálil kadidlo. A jak se rozčílil na kněze, vyrazilo se mu na čele malomocenství v přítomnosti kněží v Hospodinově domě u kadidlového oltáře.
20 Když na něj pohleděl vrchní kněz Azarjáš se všemi kněžími, uviděli, že je na čele malomocný, takže ho odtamtud rychle vyváděli. On sám si pospíšil, aby odešel, neboť jej Hospodin zasáhl.
21 Král Uzijáš byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě jako malomocný, neboť byl vyobcován z Hospodinova domu. Jeho syn Jótam byl nad královským palácem a soudil lid země.
22 Ostatní Uzijášovy činy, první i poslední, zapsal prorok Izajáš, syn Amósův.
23 Uzijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho s jeho otci na pohřebišti, které patřilo králům, neboť řekli: Byl malomocný. Po něm se stal králem jeho syn Jótam.