1 Menašemu bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let.
2 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.
3 Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš strhl. Postavil oltáře baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil mu.
4 Též postavil oltáře v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě bude navěky mé jméno.
5 Na obou nádvořích Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup.
6 On provedl své syny ohněm v údolí syna Hinómova, zabýval se hadačstvím, znameními a čarováním, ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. Páchal mnoho toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval k hněvu.
7 Tesanou sochu modly, kterou udělal, postavil v Božím domě, o kterém Bůh Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno.
8 Nezpůsobím již, aby noha Izraelců odešla ze země, kterou určil vašim otcům, pokud ovšem budou zachovávat a plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, ustanovení a nařízení vydaná prostřednictvím Mojžíše.
9 Avšak Menaše svedl Judejce a obyvatele Jeruzaléma, takže páchali horší věci nežli národy, které před syny Izraele Hospodin vyhladil.
10 Hospodin mluvil k Menašemu a k jeho lidu, ale nevěnovali mu pozornost.
11 Proto na ně Hospodin přivedl velitele armády asyrského krále. Ti zajali Menašeho s háčky, spoutali ho bronzovými okovy a dovedli ho do Babylona.
12 Když mu bylo úzko, snažil se udobřit tvář Hospodina, svého Boha, a velmi se pokořil před Bohem svých otců.
13 Modlil se k němu a on se k němu sklonil, vyslyšel jeho úpěnlivou prosbu a přivedl ho zpět do Jeruzaléma, do jeho království. Tak Menaše poznal, že Hospodin je Bůh.
14 Potom postavil vnější hradby Města Davidova západně od Gíchónu, v údolí a kudy se jde do Rybné brány, obehnal Ófel a postavil je velmi vysoko. Do všech opevněných měst v Judsku ustanovil velitele vojska.
15 Odstranil cizí bohy a sochu z Hospodinova domu a všechny oltáře, které postavil na hoře Hospodinova domu a v Jeruzalémě, a hodil je ven za město.
16 Obnovil Hospodinův oltář a obětoval na něm oběti pokojné a oběti díků. Řekl Judejcům, aby sloužili Hospodinu, Bohu Izraele.
17 Lid ale stále obětoval na návrších, ovšem Hospodinu, svému Bohu.
18 Ostatní Menašeho činy, jeho modlitba k jeho Bohu i slova vidoucích, kteří k němu mluvili ve jménu Hospodina, Boha Izraele, jsou v letopisech izraelských králů.
19 Jeho modlitba a jak se k němu Bůh sklonil, všechny jeho hříchy a jeho věrolomnost, místa, na kterých postavil návrší a vztyčil posvátné kůly a modlu, dříve než se pokořil, jsou zapsány v letopisech vidoucích.
20 Menaše ulehl se svými otci a pohřbili ho v jeho domě. Po něm se stal králem jeho syn Amón.
21 Amónovi bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky.
22 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše. Amón obětoval všem modlám, které udělal jeho otec Menaše, a sloužil jim.
23 Nepokořil se před Hospodinem, jako se pokořil jeho otec Menaše, ale Amón rozmnožil provinění.
24 Jeho otroci se proti němu spikli a usmrtili ho v jeho domě.
25 Avšak lid země ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše.