6 Baalat a všechna města pro sklady, které patřily Šalomounovi, všechna města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si přál Šalomoun a toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území své vlády.
7 Všechen lid, který zbyl z Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, z těch, kteří nebyli z Izraele,
8 jejich syny, kteří po nich zbyli v zemi, které synové Izraele nezničili, Šalomoun povolal na nucené práce, jak je tomu dodnes.
9 Ale ze synů Izraele nevzal Šalomoun otroky pro svou práci, protože byli bojovníky, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.
10 Toto byla ustanovená knížata, která měl král Šalomoun: Dvě stě padesát těch, kteří panovali nad lidem.
11 Faraonovu dceru vyvedl Šalomoun z Města Davidova do domu, který jí postavil, protože si řekl: Moje žena nemůže bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, na která se dostala Hospodinova truhla, jsou svatá.
12 Tehdy přinesl Šalomoun Hospodinu zápalné oběti na Hospodinově oltáři, který postavil před chrámovou předsíní.