1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, tvořil kobylky, když začala vzcházet jarní setba. A hle, jarní setba vzchází po královské žatvě.
2 Stalo se, když zcela sežraly zeleň země, že jsem řekl: Panovníku Hospodine, odpusť, prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!
3 Hospodin toho litoval. Nestane se to, řekl Hospodin.
4 Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin zavolal na soud ohněm. Ten strávil velkou hlubinu a stravuje díl země.
5 Řekl jsem: Panovníku Hospodine, přestaň, prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!
6 Hospodin toho litoval. Ani toto se nestane, řekl Panovník Hospodin.
7 Toto mi ukázal: Hle, Panovník stál na hradbě postavené podle olovnice a v jeho ruce byla olovnice.
8 Hospodin mi řekl: Co vidíš, Ámosi? Odpověděl jsem: Olovnici. Panovník řekl: Hle, umístím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. Nebudu mu již déle promíjet.
9 Izákova návrší budou zpustošena, izraelské svatyně zpustnou a proti domu Jarobeámovu povstanu s mečem.
10 Tehdy bételský kněz Amasjáš poslal k izraelskému králi Jarobeámovi se slovy: Ámos se proti tobě spikl uprostřed domu izraelského. Země není schopna snášet všechna jeho slova.
11 Neboť Ámos řekl toto: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude ze své země zcela jistě odveden do exilu.
12 Amasjáš řekl Ámosovi: Vidoucí, jdi, uteč do judské země, tam jez chléb a tam prorokuj!
13 Ale v Bételu již déle neprorokuj, protože to je svatyně králova a královský palác.
14 Ámos odpověděl Amasjášovi: Já jsem nebyl prorok ani prorocký žák, ale byl jsem chovatel dobytka a pěstitel fíkovníků sykomor.
15 Hospodin mě však vzal od chovu ovcí a řekl mi: Jdi a prorokuj mému lidu Izraeli!
16 Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: Neprorokuj proti Izraeli a nemluv proti domu Izákovu.
17 Proto takto praví Hospodin: Tvá žena bude smilnit ve městě, tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvá země bude rozdělena provazem a ty zemřeš v nečisté zemi. Izrael bude ze své země zcela jistě odveden do exilu.