7 Hospodin přísahal při Jákobově pýše: Nikdy nezapomenu na žádné jejich skutky.
8 Cožpak se nad tím nebude třást země, nebudou truchlit všichni, kdo v ní bydlí? Celá vystoupí jako Nil, vzedme se a klesne jako egyptská řeka.
9 I stane se v onen den, je výrok Panovníka Hospodina, že skloním slunce v poledne a způsobím na zemi tmu za jasného dne.
10 Změním vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv; dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu; proměním zemi ve smuteční obřad nad jedináčkem a její konec bude jako hořký den.
11 Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad. Nikoli hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinových slov.
12 Budou se potácet od moře k moři, ze severu až na východ, budou pobíhat, aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenaleznou.
13 V onen den budou krásné panny omdlévat a mládenci budou vyprahlí.