1 Nato Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do nich oheň, položili na něj kadidlo a přinesli před Hospodina cizí oheň, jak jim nepřikázal.
2 I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil je; zemřeli před Hospodinem.
3 Mojžíš řekl Áronovi: To je to, co promluvil Hospodin: Prostřednictvím těch, kteří se ke mně přibližují, dosvědčím svou svatost a oslavím před vším lidem. Áron mlčel.
4 Mojžíš zavolal Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a řekl jim: Přistupte a odneste své bratry od svatyně na místo ven za tábor.
5 Přistoupili tedy a odnesli je v jejich suknicích na místo ven za tábor, jak řekl Mojžíš.
6 Pak řekl Mojžíš Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Ítamarovi: Nerozpouštějte si vlasy na hlavě a netrhejte své roucho, abyste nezemřeli a Hospodin se nerozhněval na celou pospolitost. Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat spálené ohněm, který Hospodin zapálil.
7 Neodcházejte od vchodu do stanu setkávání, jinak zemřete, neboť je na vás Hospodinův olej pomazání. I udělali podle Mojžíšova slova.
8 Hospodin promluvil k Áronovi:
9 Nebudeš pít víno ani pivo, ty ani tví synové s tebou, když budete přicházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro vaše potomky.
10 Budete rozlišovat mezi svatým a obyčejným, mezi nečistým a čistým.
11 Budete vyučovat syny Izraele všem ustanovením, která k vám Hospodin promluvil prostřednictvím Mojžíše.
12 Mojžíš promluvil k Áronovi a k jeho zbývajícím synům Eleazarovi a Ítamarovi: Vezměte přídavnou oběť, která z Hospodinových ohnivých obětí zbyla, a jezte ji nekvašenou vedle oltáře, neboť je to nejsvětější věc.
13 Budete ji jíst na svatém místě, neboť je to příděl tvůj a příděl tvých synů z Hospodinových ohnivých obětí, protože tak mi bylo přikázáno.
14 Hrudí z mávané oběti a kýtu z daru pozdvihování budete jíst na čistém místě, ty a s tebou tvoji synové a tvé dcery, neboť je to příděl tvůj a příděl tvých synů, který byl dán z obětních hodů pokojné oběti synů Izraele.
15 Kýtu z daru pozdvihování a hrudí z mávané oběti přinesou spolu s tučnými částmi ohnivých obětí, jimiž má být máváno jako mávanou obětí před Hospodinem. Bude to věčným přídělem pro tebe a pro tvé syny s tebou, jak přikázal Hospodin.
16 Mojžíš se velmi vyptával na kozla k oběti za hřích a hle, byl již spálen. Nato se rozhněval na zbývající Áronovy syny, Eleazara a Ítamara, a řekl:
17 Proč jste nesnědli oběť za hřích na svatém místě? Vždyť je to nejsvětější věc a dal ji vám, abyste sňali vinu pospolitosti a vykonali za ni obřad smíření před Hospodinem.
18 Hle, její krev nebyla vnesena dovnitř svatyně. Jistě jste ji měli sníst ve svatyni, jak jsem přikázal.
19 Áron Mojžíšovi odpověděl: Hle, dnes přinesli svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť před Hospodinem, a postihlo mě něco takového. Kdybych dnes jedl oběť za hřích, líbilo by se to Hospodinu?
20 Když to Mojžíš slyšel, líbilo se mu to.