1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2 Promluv k Áronovi a jeho synům, aby se svatými dary synů Izraele, které mi posvěcují, jednali s úctou, aby neznesvětili mé svaté jméno. Já jsem Hospodin.
3 Řekni jim: Kdokoliv ze všech vašich potomků ve vašich pokoleních by přistoupil ke svatým darům, jež synové Izraele zasvěcují Hospodinu, a byla na něm nečistota, takový člověk bude přede mnou vyhlazen. Já jsem Hospodin.
4 Kdokoliv z potomstva Áronova by byl postižen malomocenstvím či trpěl výtokem, nebude jíst ze svatých věcí, dokud nebude čistý. Ten, kdo by se dotkl čehokoliv znečištěného mrtvým nebo muže, z něhož vyšel výron semene,
5 nebo ten, kdo by se dotkl jakékoliv havěti, která je pro něj nečistá, nebo člověka, který je pro něj nečistý jakoukoliv nečistotou,
6 ten, kdo by se toho dotkl, bude nečistý až do večera a nebude jíst ze svatých věcí, dokud si neumyje tělo vodou.
7 Až zajde slunce, bude čistý, potom může jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho pokrm.
8 Zdechlinu ani rozsápané zvíře nebude jíst, aby se s ním poskvrnil. Já jsem Hospodin.
9 Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
10 Nikdo cizí nebude jíst svaté věci. Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci.
11 Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu.
12 Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování.
13 Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude.
14 Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi.
15 Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu,
16 takže by na ně uvalili trest za provinění, že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
18 Promluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Když bude kdokoliv z domu Izraele a z příchozích v Izraeli přinášet svůj obětní dar za jakýkoliv slib či jakoukoliv dobrovolnou oběť, která se Hospodinu přináší jako zápalná oběť,
19 abyste došli zalíbení, musí to být samec bez vady ze skotu, ovcí nebo koz.
20 Nic, na čem je vada, nebudete přinášet, neboť byste nedošli zalíbení.
21 Když někdo chce přinést Hospodinu obětní hod pokojné oběti jako splnění zvláštního slibu či jako dobrovolnou oběť ze skotu nebo bravu, bude to zvíře bez vady, abyste došli zalíbení; nebude na něm žádná vada.
22 Slepé nebo se zlomeninou nebo zmrzačené nebo s bradavicí nebo s hnisavou ranou nebo s lišejem, takové nepřinesete Hospodinu; z nich nebudete dávat ohnivé oběti Hospodinu na oltář.
23 Býka nebo ovci s příliš dlouhými či zakrslými končetinami můžeš obětovat jako dobrovolnou oběť, ale jako splnění slibu nenajde zalíbení.
24 Zvíře s rozmáčknutými, rozdrcenými, odtrženými či odříznutými varlaty nepřinesete Hospodinu; ve své zemi to nebudete dělat.
25 Ani od cizince nepřinesete pokrm svému Bohu z ničeho takového, neboť je na nich poškození, je na nich vada, nezískají vám zalíbení.
26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
27 Když se narodí býček nebo jehně nebo kůzle, bude sedm dní pod svou matkou; od osmého dne a nadále získá zalíbení jako obětní dar ohnivé oběti pro Hospodina.
28 Nezabijete krávu či ovci a s ní její mládě v jeden den.
29 Když obětujete Hospodinu oběť díků, obětujte ji tak, abyste došli zalíbení.
30 Ať se sní v ten den, neponechte z ní nic do rána. Já jsem Hospodin.
31 Zachovávejte mé příkazy a plňte je. Já jsem Hospodin.
32 Neznesvěcujte mé svaté jméno, abych byl posvěcen mezi syny Izraele. Já jsem Hospodin, který vás posvěcuji,
33 který jsem vás vyvedl z egyptské země, abych byl vaším Bohem. Já jsem Hospodin.