1 Ježíš přišel do Jericha a procházel jím.
2 A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč.
3 Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy.
4 Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.
5 Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“
6 Rychle tedy slezl a radostně ho přijal.
7 Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“
8 Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“
9 „Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův!
10 Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“
11 Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království.
12 Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král.
13 Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘
14 Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘
15 Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.
16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘
17 Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘
18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘
19 Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘
20 Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku,
21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘
22 Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?
23 Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘
24 Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘
25 ‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘
26 Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
27 A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“
28 Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.
29 Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků
30 se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
31 Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“
32 Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl.
33 Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“
34 „Pán ho potřebuje,“ odpověděli.
35 Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně.
36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu.
37 Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.
38 Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“
39 V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
40 Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“
41 Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním:
42 „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto.
43 Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran
44 a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“
45 Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali.
46 „Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘ ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“
47 Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit.
48 Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.