44 Ve smrtelném zápasu se tedy modlil ještě vroucněji a jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve.
45 Když vstal od modlitby a přišel k učedníkům, zjistil, že pod tíhou zármutku usnuli.
46 „Jak to, že spíte?“ řekl jim. „Vstaňte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“
47 Ještě to ani nedořekl a byl tu houf lidí v čele s Jidášem, jedním z Dvanácti. Přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil,
48 ale ten mu řekl: „Jidáši, zrazuješ Syna člověka polibkem?“
49 Jeho druhové pochopili, k čemu se schyluje. „Pane,“ vykřikli, „máme se bít mečem?“
50 Jeden z nich zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho.