22 Ježíš poznal, co si myslí, a odpověděl jim: „Jak to přemýšlíte?
23 Co je snadnější? Říci: ‚Tvé hříchy jsou ti odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň a choď‘?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ – tehdy pověděl ochrnutému – „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
25 A ten muž před nimi hned vstal, vzal, na čem ležel, odešel domů a cestou chválil Boha.
26 Všichni začali v naprostém ohromení oslavovat Boha. Naplněni bázní říkali: „Dnes jsme viděli něco neuvěřitelného!“
27 Ježíš šel dál. Když uviděl v celnici sedět výběrčího daní jménem Levi, řekl mu: „Pojď za mnou.“
28 A on všechno opustil, vstal a šel za ním.