17 Potom je opustil a odešel z města do Betanie, kde přenocoval.
18 Za svítání cestou zpět do města dostal hlad.
19 Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: „Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!“ A ten fíkovník hned uschl.
20 Když to viděli učedníci, podivili se: „Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21 Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to.
22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“
23 Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: „Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“