1 „Tehdy bude nebeské království podobné deseti družičkám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.
2 Pět z nich bylo rozumných a pět bláhových.
3 Ty bláhové si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej.
4 Ty rozumné si kromě lamp vzaly také nádobky s olejem.
5 Když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.
6 O půlnoci se strhl křik: ‚Ženich je tu! Jděte mu naproti!‘
7 Všechny družičky vstaly a připravily si lampy.
8 Tehdy řekly ty bláhové těm rozumným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.‘
9 Ty rozumné jim ale odpověděly: ‚Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.‘
10 Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely.
11 Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘
12 odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.‘
13 Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu.“
14 „Je to, jako když si člověk při odchodu na cestu svolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.
15 Jednomu dal pět hřiven, dalšímu dvě a dalšímu jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu.
16 Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět.
17 Podobně ten, který dostal dvě hřivny, získal jiné dvě.
18 Ten, který dostal jednu, ale šel, zakopal ji v zemi, a tak ukryl peníze svého pána.
19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a účtoval s nimi.
20 Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl dalších pět hřiven a řekl: ‚Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej, získal jsem pět dalších.‘
21 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.‘
22 Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: ‚Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej, získal jsem další dvě.‘
23 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.‘
24 Potom přistoupil ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25 A tak jsem odešel a ukryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Podívej, zde máš, co ti patří.‘
26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Ty zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal?
27 Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych si po návratu vzal, co mi patří, i s úrokem!
28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo jich má deset.
29 Každému, kdo má, totiž bude dáno, a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
30 A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“
31 „Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.
32 Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici.
34 Král tehdy řekne těm po své pravici: ‚Pojďte, vy požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví Království, které je pro vás připraveno od stvoření světa.
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘
37 Tehdy mu ti spravedliví odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali ti najíst anebo žíznivého a dali ti napít?
38 Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě anebo nahého a oblékli tě?
39 Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.‘
41 Těm po své levici tehdy řekne: ‚Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly!
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít.
43 Byl jsem cizincem, a nepřijali jste mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
44 Tehdy mu odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili ti?‘
45 Poví jim: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali pro nejmenšího z nich, to jste neudělali pro mě.‘
46 Takoví tedy půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“