1 „Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2 Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.
3 Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
4 Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám!
5 Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
7 Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.
8 Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?
10 Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada?
11 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?
12 Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci.“
13 „Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí.
14 Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.
15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.
16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?
17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.
18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně.
20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.
21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘
23 A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘
24 Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále.
25 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále.
26 Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku.
27 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný.“
28 Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením.
29 Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.