1 „Ty však, Betléme efratský, maličký mezi judskými knížaty, právě z tebe mi má vzejít ten, jenž bude Vládcem v Izraeli, jehož původ je pradávný, ode dnů věčnosti.“
2 (Hospodin je tedy nechá napospas, jen dokud neporodí rodička. Zbytek jeho bratří se pak vrátí zpět a připojí se k synům Izraele.)
3 On vstane a bude pást v síle Hospodinově, ve jménu Hospodina, svého Boha, které je vznešené. Tehdy budou žít v bezpečí, neboť on bude veliký až po nejzazší zemské končiny.
4 On bude naším pokojem. Až k nám do země vtrhnou Asyřané, až budou šlapat po našich palácích, sedm pastýřů proti nim postavíme, osm vojevůdců rozených,
5 aby Asýrii pásli mečem, Nimrodovu zemi mečem taseným! On nás vysvobodí, až k nám do země vtrhnou Asyřané, až budou šlapat po našich hranicích.
6 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba uprostřed mnohých národů, budou jak rosa od Hospodina, jak déšť padající na trávu, jenž ve smrtelníka nedoufá a nezávisí na člověku.
7 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba mezi pohany, uprostřed mnohých národů, budou jak lev mezi lesní zvěří, jak mladý lev mezi stády ovcí; drtí a trhá je, kudy jde, a nikdo mu je nevyrve.
8 Tvá ruka se zvedne nad tvými nepřáteli, všichni tví protivníci budou vymýceni!
9 „Toho dne, praví Hospodin, vaše koně mezi vámi vymýtím a vaše vozy zničím.
10 Vymýtím města ve vaší zemi a zbořím všechny vaše pevnosti.
11 Vymýtím kouzla z vaší ruky a nezbudou vám už žádní věštci.
12 Vymýtím mezi vámi ty modly a sloupy, abyste se vlastnímu dílu klanět přestali.
13 Vyvrátím mezi vámi ty posvátné kůly a vaše města vyhladím.
14 Vykonám pomstu s hněvem a zuřením nad neposlušnými národy!“