34 Říká jim: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!”
35 Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, jeli to možné, tato hodina minula.
36 Říkal: “Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.”
37 A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: “Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít?
38 Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.”
39 A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu.
40 A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli.