1 To podstatné na tom, co je řečeno, je toto: Máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Majestátu v nebesích,
2 je služebníkem svatyně a toho pravého stánku, který postavil Pán, a ne člověk.
3 Každý velekněz bývá ustanovován k obětování darů a obětí; proto je nutné, aby i on měl něco, co by obětoval.
4 Kdyby tedy byl ještě na zemi, ani by nebyl knězem, protože zde jsou ti, kteří přinášejí dary podle Zákona.
5 Ti slouží náznaku a předobrazu nebeských věcí, jak bylo zjeveno Mojžíšovi, když měl stavět stánek; neboť říká: "Hleď, ať uděláš všechno podle vzoru, který ti byl ukázán na této hoře."
6 Nyní však dosáhl význačnější služby, tak jako je i prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na lepších zaslíbeních.
7 Neboť kdyby ona první smlouva byla bez vady, nehledalo by se místo pro druhou.
8 Neboť kárá svůj lid a říká: “Hle, přicházejí dny, praví Pán, kdy uzavřu s domem Izraele a s domem Judy smlouvu novou;
9 ne podle smlouvy, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; nezůstali totiž v mé smlouvě, a já jsem je zanechal, praví Pán.
10 Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem.
11 A nikdo už nebude učit svého spoluobčana a nikdo svého bratra slovy: "Poznej Pána", neboť mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího z nich,
12 protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy [a jejich nezákonnosti] již nikdy nevzpomenu.”
13 Když mluví o "nové smlouvě", prohlašuje tu první za zastaralou. Co však zastarává či stárne, je blízko zániku.