1 Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin!
2 Ale Hospodin mu řekl: Co je to ve tvé ruce? Odpověděl: Hůl.
3 Hospodin řekl: Hoď ji na zem. Hodil ji na zem a stala se hadem. Mojžíš před ním utíkal.
4 Pak Hospodin Mojžíšovi řekl: Vztáhni ruku a chyť ho za ocas! Vztáhl ruku, chytil ho a v jeho ruce se stal holí.
5 Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6 Hospodin mu ještě řekl: Dej ruku za ňadra. I dal ruku za ňadra. Když ji vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.
7 Nato řekl: Vrať ruku zpět za ňadra. Vrátil ruku zpět za ňadra, a když ji vyndal ven, tu byla znovu jako jeho tělo.
8 I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou první znamení, že uvěří dalšímu znamení.
9 I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zem. A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na suché zemi změní v krev.
10 Mojžíš Hospodinu odpověděl: Dovol, Panovníku, nikdy jsem nebyl výmluvným člověkem, ani předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka.
11 Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého nebo hluchého, vidícího nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin?
12 Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit.
13 Nato odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli prosím, někoho jiného, koho pošleš.
14 Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr? Vím, že on umí dobře mluvit! Nadto hle, vychází ti naproti a když tě uvidí, bude se ze srdce radovat.
15 Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat.
16 On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.
17 A tuto hůl si vezmi do ruky. Budeš jí činit znamení.
18 Mojžíš odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi odpověděl: Jdi v pokoji.
19 Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeli všichni lidé, kteří ti usilovali o život.
20 Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla a vracel se do egyptské země. Do ruky si Mojžíš vzal Boží hůl.
21 Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a učiň je před faraonem. Já však posilním jeho srdce, takže lid nepropustí.
22 Pak řekneš faraonovi: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn.
23 Řekl jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil, ale odmítl jsi ho propustit. Hle, zabiji tvého prvorozeného syna.
24 I stalo se cestou v tábořišti, že ho potkal Hospodin a chtěl ho usmrtit.
25 Tu vzala Sipora ostrý pazourek, odřízla předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: Jsi mi ženichem krve.
26 A Hospodin ho nechal. Tehdy řekla: ženich krve, kvůli obřízce.
27 Hospodin řekl Áronovi: Jdi do pustiny naproti Mojžíšovi. Šel, potkal ho u hory Boží a políbil ho.
28 A Mojžíš Áronovi oznámil všechna slova Hospodina, který ho poslal, a všechna znamení, která mu přikázal.
29 Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny starší synů Izraele.
30 Áron říkal všechna slova, která Hospodin řekl Mojžíšovi, a on činil ta znamení před očima lidu.
31 A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil syny Izraele a že pohleděl na jejich soužení, poklekli a klaněli se.