1 Potom Mojžíš a Áron předstoupili a řekli faraonovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v pustině slaví svátek.
2 Ale farao odpověděl: Kdo je Hospodin, jejž bych měl uposlechnout a propustit Izrael? Neznám Hospodina a také Izrael nepropustím.
3 Tedy řekli: Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol, ať jdeme třídenní cestou do pustiny a obětujeme Hospodinu, svému Bohu, aby nás nezasáhl morem nebo mečem.
4 Ale egyptský král jim odpověděl: Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od jejich díla? Jděte ke svým robotám!
5 Faraon dále řekl: Hle, lidu země je teď mnoho a odradili byste je od jejich robot!
6 Toho dne farao přikázal nadřízeným v lidu a jeho správcům:
7 Už nedávejte lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať sami jdou a nasbírají si slámu.
8 A uložte jim stejné množství cihel, jaké dělali dříve. Neubírejte jim, protože jsou líní, proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu!
9 Ať na ty muže těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nezajímali se o klamná slova.
10 Poháněči lidu a jeho správci tedy vyšli a řekli lidu: Toto praví farao: Už vám nebudu dávat slámu.
11 Sami si jděte sbírat slámu, kde ji najdete, avšak z vašeho úkolu se nic neubere.
12 Lid se rozprchl po celé egyptské zemi, aby sbíral na strništích slámu.
13 Poháněči je nutili: Dokončete každý den své denní dílo, tak jako když sláma byla!
14 Izraelští správci, které nad nimi ustanovili faraonovi poháněči, byli biti se slovy: Proč jste včera ani dnes nedokončili své určené množství cihel, tak jako dříve?
15 Izraelští správci tedy přišli a úpěnlivě volali k faraonovi: Proč takto nakládáš se svými otroky?
16 Tvým otrokům nedávají slámu a říkají nám: Dělejte cihly! Hle, tví otroci jsou biti, ale vinen je tvůj vlastní lid.
17 On odpověděl: Jste lenoši líní! Proto říkáte: Pojďme obětovat Hospodinu!
18 A teď běžte pracovat! Sláma vám dávána nebude, ale míru cihel budete dodávat.
19 Izraelští správci viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: Nesmíte ubírat ze svého každodenního množství cihel.
20 Když vycházeli od faraona, potkali Mojžíše a Árona, kteří na ně čekali.
21 Řekli jim: Ať Hospodin na vás pohlédne a soudí, protože jste nás zošklivili v očích faraona i jeho otroků a dali jste do jejich rukou meč, aby nás zabili.
22 Mojžíš se navrátil k Hospodinu a řekl: Panovníku, proč jsi ublížil tomuto lidu? Proč jenom jsi mě poslal?
23 Od chvíle, kdy jsem přišel k faraonovi, abych mluvil ve tvém jménu, jednal s tímto lidem zle, a vůbec jsi svůj lid nevysvobodil.