8 Abímelek časně ráno vstal, svolal všechny své otroky a pověděl jim všechny tyto věci. Ti muži dostali veliký strach.
9 Abímelek zavolal Abrahama a řekl mu: Cos nám to provedl? Čím jsem se vůči tobě prohřešil, že jsi na mne a na mé království uvedl tak veliký hřích? Zachoval ses ke mně tak, jak se nejedná!
10 Abímelek se ještě Abrahama zeptal: Co jsi sledoval tím, žes udělal takovou věc?
11 Abraham odpověděl: Řekl jsem si, že na tomto místě jistě není bázeň před Bohem a že mne kvůli mé ženě zabijí.
12 Opravdu je i mou sestrou. Je dcerou mého otce, avšak není dcerou mé matky a stala se mou ženou.
13 Ale když mne Bůh vyvedl z domu mého otce do neznáma, řekl jsem jí: Na každém místě, kamkoli přijdeme, mi prokaž tu laskavost, že o mně řekneš: Je to můj bratr.
14 Abímelek vzal tedy brav a skot, otroky a otrokyně a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.