1 Pak Bůh požehnal Noeho a jeho syny a řekl jim: Ploďte a množte se a naplňte zemi.
2 Bázeň před vámi a děs z vás padne na všechnu zemskou zvěř a na všechno nebeské ptactvo, na vše, co se hýbe na zemi, i na všechny mořské ryby: Jsou dány do vaší ruky.
3 Všechno živé, co se hýbe, budete mít za pokrm. Jako jsem vám dal zelené rostliny, tak vám dávám všechno.
4 Jen maso s jeho životem, s jeho krví, nejezte.
5 Ano, vaši krev, krev vašich životů budu vyhledávat. Budu ji vyhledávat od každého zvířete. I od člověka -- to jest od jeho bratra -- budu vyhledávat život člověka.
6 Kdo prolévá krev člověka, jiným člověkem bude prolita krev jeho. Vždyť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.
7 Ale vy se ploďte a množte, hemžete se na zemi a rozmnožte se na ní.
8 A Bůh řekl Noemu a s ním jeho synům:
9 Hle, já ustanovuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem po vás
10 a s každou živou duší, která je s vámi, s ptactvem, s dobytkem a s veškerou zemskou zvěří s vámi; ode všech, kdo vyšli z archy, po všechnu zvěř země.
11 Ustanovuji s vámi svou smlouvu, že již nevyhladím všechno tvorstvo vodami potopy a že už nebude potopa, která by zničila zemi.
12 A Bůh řekl: Toto je znamení smlouvy, kterou kladu mezi sebe a vás i každou živou duši, která je s vámi, pro věčné generace.
13 Na oblak jsem dal duhu, která bude znamením smlouvy mezi mnou a zemí.
14 Když zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha,
15 připomenu si svou smlouvu mezi mnou a vámi i každou živou duší v celém tvorstvu a voda se již nestane potopou, aby zničila všechno tvorstvo.
16 Když bude na oblaku duha, spatřím ji a připomenu si věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou duší v celém tvorstvu, které je na zemi.
17 A Bůh řekl Noemu: Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustanovil mezi sebou a vším tvorstvem, které je na zemi.
18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli: Šém, Chám a Jefet. Chám byl otec Kenaana.
19 Tito tři byli synové Noeho a z nich se zalidnila celá země.
20 Noe byl rolník a první vysázel vinici.
21 Jednou pil víno, opil se a obnažil se uprostřed svého stanu.
22 Chám, otec Kenaana, viděl nahotu svého otce a oznámil to venku svým dvěma bratrům.
23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, položili si ho na ramena, šli pozpátku a zakryli nahotu svého otce. Jejich tváře byly odvrácené, takže nahotu svého otce neviděli.
24 Když se Noe probral ze svého vína a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl,
25 řekl: Buď proklet Kenaan! Ať je svým bratrům posledním z otroků.
26 Dále řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem.
27 Ať Bůh rozšíří Jefeta, ať přebývá ve stanech Šémových a ať je Kenaan jejich otrokem.
28 Po potopě byl Noe živ tři sta padesát let.
29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a zemřel.