Genesis 43 CSP

Návrat do Egypta

1 Hlad v zemi byl tíživý.

2 Když dojedli obilí, které přivezli z Egypta, otec jim řekl: Nakupte nám znovu trochu potravy.

3 Juda mu odpověděl: Ten muž nás výslovně varoval slovy: Nespatříte mou tvář, nebudeli váš bratr s vámi.

4 Jestliže pošleš našeho bratra s námi, sestoupíme do Egypta a nakoupíme ti potravu.

5 Ale jestli ho nepošleš, nesestoupíme, protože ten muž nám řekl: Neuvidíte mou tvář, nebudeli váš bratr s vámi.

6 Nato Izrael řekl: Proč jste mi způsobili takové zlo, že jste tomu muži oznámili, že máte dalšího bratra?

7 Odpověděli: Ten muž se nás zevrubně vyptával na naše příbuzenstvo, ptal se: Žije ještě váš otec? Máte ještě bratra? Oznamovali jsme mu to na jeho přímé otázky. Cožpak jsme jen tušili, že řekne: Přiveďte svého bratra sem dolů?

8 Pak Juda řekl svému otci Izraelovi: Pošli chlapce se mnou, ať vstaneme a vyjdeme, abychom zůstali naživu a nezemřeli my ani ty ani naše děti.

9 Já se za něho zaručím, ode mě ho budeš vyžadovat. Jestliže ho nepřivedu k tobě a nepostavím ho před tebe, budu před tebou navždy vinen.

10 Neboť kdybychom neváhali, už bychom tu byli dvakrát zpátky.

11 Jejich otec Izrael jim řekl: Když je to tak, udělejte tedy toto: Vezměte z nejlepších plodů země do svých nádob a sneste tomu muži jako dar trochu balzámu, trochu medu, ladanum, myrhu, pistácie a mandle.

12 Vezměte s sebou dvojnásobně peněz. Peníze, které byly zpět navráceny nahoru do vašich žoků, vlastnoručně vraťte; možná to byl omyl.

13 Vezměte svého bratra, vstaňte a vraťte se k tomu muži.

14 A Bůh Všemohoucí kéž vám dá dojít slitování před tím mužem, a on vám propustí vašeho druhého bratra i Benjamína. A já, jestli se stanu bezdětným, stanu se bezdětným.

15 Ti muži tedy vzali ten dar, vzali s sebou dvojnásobně peněz i Benjamína, vstali a sestoupili do Egypta a postavili se před Josefem.

16 Když Josef uviděl Benjamína s nimi, řekl správci svého domu: Uveď ty muže do domu a nechej něco porazit a připravit, protože ti muži budou se mnou v poledne jíst.

17 Ten člověk udělal, co Josef řekl, a uvedl muže do Josefova domu.

18 Ti dostali strach, že byli přivedeni do Josefova domu, a říkali si: Kvůli těm penězům, které byly na počátku navráceny do našich žoků, jsme přivedeni, aby se na nás vrhli, aby se nás zmocnili a aby nás vzali za otroky i s našimi osly.

19 Přistoupili tedy k muži, který byl správcem Josefova domu, a mluvili s ním ve vchodu domu.

20 Říkali: Dovol, pane, poprvé jsme sem sestoupili, abychom nakoupili potravu.

21 A když jsme přišli do tábořiště a otevřeli své žoky, hle každý měl své peníze nahoře ve svém žoku, peníze v plné váze. Donesli jsme je zpět s sebou.

22 A další peníze jsme přinesli s sebou, abychom nakoupili potravu. Nevíme, kdo nám dal naše peníze do žoků.

23 Odpověděl: Buďte klidní, nebojte se. Váš Bůh, Bůh vašeho otce vám dal skrytý poklad do vašich žoků; vaše peníze se ke mně dostaly. Pak k nim vyvedl Šimeóna.

24 Potom ten člověk uvedl muže do Josefova domu, podal vodu, aby si umyli nohy, a dal krmivo jejich oslům.

25 Oni připravili ten dar, než Josef v poledne přišel, protože slyšeli, že tam budou jíst.

26 Když Josef přišel domů, přinesli mu dar, který vzali s sebou do domu, a klaněli se mu k zemi.

27 Zeptal se, jak se jim daří, a řekl: Daří se dobře vašemu starému otci, o kterém jste mluvili? Je ještě naživu?

28 Odpověděli: Tvému otroku, našemu otci, se daří dobře. Je ještě živ. Pak poklekli a klaněli se.

29 Pozvedl oči a uviděl svého bratra Benjamína, syna své matky, a zeptal se: Toto je váš nejmladší bratr, o kterém jste mi říkali? A řekl: Bůh ti buď milostiv, můj synu.

30 Josef pospíchal pryč, protože se roznítila jeho náklonnost k bratrovi a chtěl plakat. Vešel tedy do pokoje a tam se rozplakal.

31 Pak si umyl tvář a vyšel. Se sebeovládáním řekl: Předkládejte jídlo.

32 Předkládali zvlášť jemu, zvlášť jim a zvlášť Egypťanům, kteří jedli s ním; Egypťané totiž nemohou jíst s Hebreji, protože to je pro Egypťany ohavnost.

33 Seděli před ním od prvorozeného podle jeho prvorozenství až po nejmladšího podle jeho mládí a ti muži užasle hleděli jeden na druhého.

34 Nechal jim od sebe nosit čestné porce a Benjamínova porce byla pětkrát větší než porce jich všech; a pili s ním, až se opili.