22 Tedy Jákob přistoupil ke svému otci Izákovi, ten na něho sáhl a řekl: Ten hlas je hlas Jákobův, ale ruce jsou ruce Ezauovy.
23 Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua, a požehnal mu.
24 Ještě se zeptal: Ty jsi skutečně můj syn Ezau? Odpověděl: Jsem.
25 I řekl: Předlož mi to, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti požehnal. Předložil mu to a on jedl a přinesl mu víno a on pil.
26 Potom mu jeho otec Izák řekl: Nuže přistup, synu, a polib mě.
27 I přistoupil a políbil ho. Izák ucítil vůni jeho šatů a požehnal mu slovy: Hle, vůně mého syna je jako vůně pole, které požehnal Hospodin.
28 Bůh ti dá z rosy nebes i ze žírnosti země, také hojnost obilí a nového vína.