1 Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství!
2 I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve.
3 Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.
4 Jákob si tedy dal zavolat Ráchel a Leu na pole ke svému stádu
5 a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh mého otce byl se mnou.
6 Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svojí silou.
7 Avšak váš otec si ze mne tropil žerty, desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedovolil mi uškodit.