42 Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a strach Izákův nebyl se mnou, propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mé soužení a námahu mých rukou a včera rozsoudil.
43 Lában na to Jákobovi odpověděl: Tyto dcery jsou moje dcery a tyto děti jsou moje děti, tento brav je můj brav a všechno, co vidíš, je mé. Ale co mohu dnes udělat pro tyto své dcery nebo pro děti, které porodily?
44 Nuže pojď, já a ty uzavřeme smlouvu, a bude na svědectví mezi mnou a tebou.
45 Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako pamětní sloup.
46 Pak řekl svým bratrům: Nasbírejte kameny. Vybrali kameny, udělali hromadu a tam na té hromadě pojedli.
47 Lában ji nazval Jegarsahaduta a Jákob ji nazval Galed.
48 A Lában řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a tebou. Proto se jmenuje Galed,