11 Přijmi prosím mé požehnání, které jsem ti přinesl; neboť Bůh mi byl milostiv a mám všechno. Nutil ho, až to přijal.
12 Ezau řekl: Vyrazme a pojďme. Já půjdu před tebou.
13 Jákob mu odpověděl: Můj pán ví, že děti jsou ještě útlé a mám tu ovce a krávy krmící mladé. Kdyby je ostře hnali jediný den, celé to stádo by uhynulo.
14 Ať jde, prosím, můj pán před svým otrokem, a já budu postupovat pozvolna podle kroku dobytka, jenž je přede mnou, a podle kroku dětí, dokud nepřitáhnu ke svému pánu do Seíru.
15 Ezau řekl: Dovol, ať u tebe ponechám některé z lidí, kteří jsou se mnou. Jákob odpověděl: Nač to? Jen když naleznu milost v očích svého pána!
16 Tak se toho dne Ezau navrátil svou cestou do Seíru,
17 Jákob však odtáhl do Sukótu a postavil si dům a pro svůj dobytek udělal stánky. Proto se to místo nazývá Sukót.