9 Ezau řekl: Mám hojnost, bratře, ať ti zůstane to, co je tvé.
10 Ale Jákob řekl: Ne, prosím, jestliže jsem nyní nalezl milost v tvých očích, přijmi ten dar ode mne, neboť jsem viděl tvou tvář, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal.
11 Přijmi prosím mé požehnání, které jsem ti přinesl; neboť Bůh mi byl milostiv a mám všechno. Nutil ho, až to přijal.
12 Ezau řekl: Vyrazme a pojďme. Já půjdu před tebou.
13 Jákob mu odpověděl: Můj pán ví, že děti jsou ještě útlé a mám tu ovce a krávy krmící mladé. Kdyby je ostře hnali jediný den, celé to stádo by uhynulo.
14 Ať jde, prosím, můj pán před svým otrokem, a já budu postupovat pozvolna podle kroku dobytka, jenž je přede mnou, a podle kroku dětí, dokud nepřitáhnu ke svému pánu do Seíru.
15 Ezau řekl: Dovol, ať u tebe ponechám některé z lidí, kteří jsou se mnou. Jákob odpověděl: Nač to? Jen když naleznu milost v očích svého pána!