25 Oni připravili ten dar, než Josef v poledne přišel, protože slyšeli, že tam budou jíst.
26 Když Josef přišel domů, přinesli mu dar, který vzali s sebou do domu, a klaněli se mu k zemi.
27 Zeptal se, jak se jim daří, a řekl: Daří se dobře vašemu starému otci, o kterém jste mluvili? Je ještě naživu?
28 Odpověděli: Tvému otroku, našemu otci, se daří dobře. Je ještě živ. Pak poklekli a klaněli se.
29 Pozvedl oči a uviděl svého bratra Benjamína, syna své matky, a zeptal se: Toto je váš nejmladší bratr, o kterém jste mi říkali? A řekl: Bůh ti buď milostiv, můj synu.
30 Josef pospíchal pryč, protože se roznítila jeho náklonnost k bratrovi a chtěl plakat. Vešel tedy do pokoje a tam se rozplakal.
31 Pak si umyl tvář a vyšel. Se sebeovládáním řekl: Předkládejte jídlo.