17 Josefovi řekněte toto: Ach odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal.
18 Pak přišli také jeho bratři, padli před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci.
19 Ale Josef jim odpověděl: Nebojte se. Cožpak jsem na místě Boha?
20 Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě početný lid.
21 A tak se už nebojte. Já se budu starat o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a mluvil k jejich srdci.
22 Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let.
23 Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili na Josefova kolena.