4 Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
5 Dříve, nežli jsem tě utvořil v nitru, znal jsem tě a dříve, nežli jsi vyšel z lůna matky, posvětil jsem tě a dal jsem tě za proroka národům.
6 Řekl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, podívej, neumím mluvit, vždyť jsem jen mládenec.
7 Hospodin mi řekl: Neříkej, jsem jen mládenec, ale ke všem, ke kterým tě pošlu, jdi a vše, co ti přikáži, mluv.
8 Neboj se jich, protože já jsem s tebou, abych tě vysvobodil, je Hospodinův výrok.
9 Pak Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Hospodin mi řekl: Hle, dal jsem svoje slova do tvých úst.
10 Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a nad královstvími, abys vyvracel a ničil, hubil a bořil, abys budoval a sázel.