1 Toto praví Hospodin: Sestup do paláce judského krále a mluv tam toto slovo.
2 Řekni: Slyš Hospodinovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty i tvoji otroci i tvůj lid, který vchází do těchto bran.
3 Toto praví Hospodin: Vykonávejte právo a spravedlnost, vysvoboďte okradeného z ruky utlačovatele. Neutiskujte příchozího, sirotka ani vdovu a nejednejte s nimi násilně. Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.
4 Jestliže toto slovo budete opravdu činit, pak budou do bran tohoto domu vcházet králové, kteří budou po Davidovi sedět na jeho trůnu a budou jezdit na voze a na koních, oni a jejich otroci a jejich lid.
5 Jestliže však tato slova neuposlechnete, přísahám při sobě, je Hospodinův výrok, že se tento dům stane troskami.
6 Neboť toto praví Hospodin ohledně domu judského krále: Jsi pro mne jako Gileád, jako vrchol Libanonu; avšak učiním tě pustinou, neobydlenými městy.
7 Nachystám na tebe ničitele, každého s jeho zbraněmi, a vytnou tvoje nejlepší cedry a nechají je padnout na oheň.
8 Mnohé národy budou procházet kolem tohoto města a budou se ptát jeden druhého: Proč tohle Hospodin tomuto velkému městu provedl?
9 A budou odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.
10 Neplačte nad zemřelým a nenaříkejte nad ním! Plačte raději nad tím, kdo odchází, protože se už nenavrátí a neuvidí svou rodnou zemi.
11 Neboť toto praví Hospodin o judském králi Šalúmovi, synu Jóšijášovu, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a jenž vyšel z tohoto místa: Už se sem nenavrátí,
12 protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.
13 Běda tomu, kdo staví svůj dům nespravedlivě a své horní místnosti s bezprávím, kdo nechává sloužit svého bližního zadarmo a nedává mu mzdu.
14 Kdo říká: Vystavím si rozměrný dům s prostornými horními místnostmi. Vyseká v něm okna, obloží ho cedrovým dřevem a natře ho červenou barvou.
15 Staneš se snad králem, protože všechny předčíš cedrovým dřevem? Cožpak tvůj otec neměl co jíst a pít, ačkoliv vykonával právo a spravedlnost? Tehdy mu bylo dobře.
16 Pomáhal získat právo chudému a nuznému, tehdy bylo dobře. Neznamená toto znát mě? je Hospodinův výrok.
17 Avšak tvoje oči i tvé srdce je zaměřeno jen na tvůj nekalý zisk, na prolévání krve nevinného, na provádění útlaku a vydírání.
18 Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi, synu Jóšijášovu: Nebudou ho oplakávat: Ach, můj bratře! Ach, sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach, pane! Ach, jeho Veličenstvo!
19 Bude pohřben pohřbem osla, vyvlečen a pohozen za jeruzalémskými branami.
20 Vystup na Libanon, jeruzalémská dcero, a křič, v Bášanu pozvedni svůj hlas; křič z Abarímu, protože všichni tví milenci jsou rozdrceni.
21 Mluvil jsem k tobě ve tvé bezstarostnosti, ale řekla jsi: Nebudu poslouchat. To byl tvůj způsob od tvého mládí, že jsi mě neposlouchala.
22 Všechny tvé pastýře spase vítr a tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a budeš zahanbena pro všechno své zlo.
23 Ty, která ses usadila na Libanonu, která ses uhnízdila v cedroví, jak budeš vzdychat až na tebe přijdou bolesti, porodní bolesti jako na rodičku!
24 Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, i kdyby byl judský král Konjáš, syn Jójakímův, pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece tě odtamtud strhnu
25 a vydám tě do ruky těch, kdo usilují o tvůj život a do ruky těch, jichž se strachuješ, do ruky babylonského krále Nebúkadnesara a do ruky Chaldejců.
26 Vyvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili a tam zemřete.
27 Do země, kam se jejich duše touží navrátit, tam se nenavrátí.
28 Cožpak je tento muž, Konjáš, opovrženou a rozbitou nádobou? Zdalipak je nádobou, v níž nikdo nemá zalíbení? Proč je on a jeho potomstvo odmrštěno a uvrženo do země, kterou neznali?
29 Země, země, země, slyš Hospodinovo slovo!
30 Toto praví Hospodin: Zapište tohoto muže jako bezdětného, jako muže, který ve svých dnech neuspěje, neboť nikdo z jeho potomstva neuspěje, aby seděl na Davidově trůnu a znovu vládl nad Judou!