7 když vojsko babylonského krále vedlo válku proti Jeruzalému a proti všem zbývajícím judským městům, proti Lakíši a proti Azece, protože to byla jediná opevněná judská města, která zůstala.
8 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina poté, co král Sidkijáš uzavřel smlouvu se vším lidem, který byl v Jeruzalémě, o vyhlášení propuštění,
9 že každý propustí jako svobodného svého hebrejského otroka a svou hebrejskou služku, že Judejci nebudou zotročovat jeden druhého.
10 Tehdy uposlechla všechna knížata i všechen lid, který vstoupil do smlouvy, že každý propustí jako svobodného svého otroka a svou služku, že už je nebudou zotročovat. Uposlechli a propustili je.
11 Potom si to ale rozmysleli a přivedli otroky a služky, které propustili jako svobodné, nazpět a podmanili je za otroky a za služky.
12 Nato se stalo Hospodinovo slovo k Jeremjáši od Hospodina:
13 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, se slovy: