22 Král seděl v zimním paláci -- byl devátý měsíc -- a na ohništi před ním hořelo.
23 Když Jehudí přečetl tři nebo čtyři odstavce, král je odřízl písařským nožem a házel je do ohně, který byl na ohništi, dokud nebyl zničen celý svitek na ohni, který byl na ohništi.
24 A král ani žádní jeho otroci, kteří slyšeli všechna tato slova, se nepolekali a neroztrhli svá roucha.
25 I když Elnátan, Delajáš a Gemarjáš naléhali na krále s prosbou, aby svitek nepálil, neuposlechl je.
26 Potom král přikázal Jerachmelovi, synu královu, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka a proroka Jeremjáše zajali. Ale Hospodin je skryl.
27 Potom, co král spálil svitek a slova, která napsal Báruk z Jeremjášových úst, stalo se k Jeremjášovi Hospodinovo slovo:
28 Znovu si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna původní slova, která byla na prvním svitku, jejž judský král Jójakím spálil.