24 Pohleděl jsem na hory, a hle, třásly se, i všechny kopce se otřásaly.
25 Pohleděl jsem, a hle, nebyl žádný člověk a všechno nebeské ptactvo uletělo.
26 Pohleděl jsem, a hle, ovocný sad se stal pustinou a všechna jeho města byla zbořena před Hospodinem, před jeho planoucím hněvem.
27 Neboť toto praví Hospodin: Celá země bude zpustošena, ale nezničím ji úplně.
28 Proto bude země truchlit a nebesa se svrchu zachmuří, neboť jsem vyslovil, co zamýšlím, a nebudu toho litovat, neodvrátím se od toho.
29 Před zvukem jezdce a lukostřelce utíká celé město, jdou do houštin a vystupují do skal, všechna města jsou opuštěná a nikdo v nich nebydlí.
30 A ty, zpustošená, co to děláš, že se oblékáš do karmínu, že se zdobíš zlatou ozdobou, že si líčidlem zvýrazňuješ oči? Nadarmo se krášlíš! Milenci tebou pohrdají. Usilují o tvůj život.