8 Proto se přepásejte pytlovinou, bědujte a naříkejte, protože se od nás neodvrátil Hospodinův planoucí hněv.
9 I stane se v onen den, je Hospodinův výrok, že král i knížata ztratí odvahu, kněží se zděsí a proroci budou ohromeni.
10 Řekl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, vždyť tys tak podvedl tento lid i Jeruzalém! Prý: budete mít pokoj, a přitom k duši sahá meč!
11 V oné době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno: Žhavý vítr se valí z holých návrší pustinou přímo k dceři mého lidu. Ne, aby províval, ani aby čistil.
12 Vítr silnější než tento se přižene ke mně; nyní také já nad nimi vyslovím rozsudek.
13 Hle, zdvihne se jako mračna a jeho válečné vozy jako vichřice; jeho koně jsou rychlejší než orlové. Běda nám, neboť jsme zničeni.
14 Jeruzaléme, umyj své srdce od zla, abys byl zachráněn. Dokdy budou ve tvém nitru zůstávat tvé ničemné myšlenky?