11 Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu, nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.
12 Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy mu pošlu ty, kteří stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jeho džbány roztříští.
13 Moáb se bude stydět za Kemóše, tak jako se dům izraelský styděl za Bétel, svou naději.
14 Jak to, že říkáte: Jsme hrdinové, udatní bojovníci?
15 Moáb je zničen, muži vystoupili do jeho měst, nejlepší z jeho mládenců sestoupili na porážku, je výrok krále, jehož jméno je Hospodin.
16 Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá.
17 Naříkej nad ním celé jeho okolí, všichni, kdo znáte jeho jméno! Říkejte: Jak to, že je zlomeno mocné žezlo, nádherná berla?