7 I čáp na nebi zná svůj určený čas, hrdlička, vlaštovka i jeřáb zachovávají dobu svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovo nařízení.
8 Jak to, že říkáte: Jsme moudří, máme Hospodinův zákon? Jenže podívejte, lživé rydlo písařů ho udělalo lživým.
9 Mudrci se zastydí, zděsí se a budou polapeni. Hle, pohrdli Hospodinovým slovem, jakou to mají moudrost?
10 Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole dobyvatelům, protože všichni od nejmenšího do největšího pro sebe hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni podvádějí.
11 Napravují zkázu dcery mého lidu povrchně slovy: Pokoj, pokoj, ale žádný pokoj není.
12 Styděli se, že páchali odpornou věc? Ani trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase svého navštívení se zapotácejí, praví Hospodin.
13 Přivodím jejich konec, je Hospodinův výrok. Na révě nebudou hrozny, na fíkovníku nebudou žádné fíky, listy zvadnou, a co jsem jim dal, od nich odstoupí.