1 Kdyby mi někdo dal v pustině útulek pro poutníky, opustil bych svůj lid a odešel od nich, protože to jsou všichni cizoložníci, sebranka nevěrníků.
2 Ohýbají svůj jazyk jako luk ke klamu, a ne k věrnosti, převládli v zemi, neboť postupují od zla ke zlu a mě neznají, je Hospodinův výrok.
3 Mějte se každý na pozoru před svým přítelem, nedůvěřujte žádnému bratru, protože všichni bratři podvádějí a všichni přátelé pomlouvají, kudy chodí.
4 Každý podvádí svého přítele, nikdo nemluví pravdu; učí svůj jazyk mluvit klam a jsou unaveni činěním zla.
5 Bydlíš uprostřed podvodu; kvůli podvodu mě odmítli znát, je Hospodinův výrok.
6 Proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, já je přečistím a vyzkouším, protože jak jinak bych měl jednat s dcerou svého lidu?