16 K tomu ještě po všechny své dny jí ve tmě, s mnohým hněváním, nemocí a rozhořčením.
17 Hle, co jsem já viděl dobrého: Jak krásné je jíst a pít a užívat blaho při vší své námaze, kterou se člověk namáhá pod sluncem v počtu dnů svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl.
18 Když nějakému člověku dal Bůh bohatství a poklady a také mu dovolil z toho jíst, brát svůj podíl a radovat se ze své námahy; je to Boží dar.
19 Nebude totiž příliš vzpomínat na dny svého života, protože Bůh zaměstnává jeho srdce radostí.