8 Ať je tvé roucho v každé době bílé a na tvé hlavě ať není nedostatek oleje.
9 Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny tvého marného života, které ti Bůh dal pod sluncem, všechny dny tvé marnosti, protože to je tvůj podíl ze života a ze tvé námahy, když se namáháš pod sluncem.
10 Všechno, co se ti naskytne udělat, dělej celou svou silou, protože není žádná činnost ani úmysl ani poznání ani moudrost v podsvětí, kam odcházíš.
11 Znovu jsem viděl pod sluncem, že běh nezáleží na rychlých a boj nezáleží na hrdinech, ani chléb nezáleží na moudrých, ani bohatství nezáleží na rozumných a ani milost nezáleží na vzdělaných. Čas a nahodilost je totiž postihne všechny.
12 Vždyť člověk ani nepozná svůj čas; jako ryby, které jsou chyceny ve zhoubné síti, a jako ptáci, chycení do pasti. Jako oni i lidští synové jsou polapeni ve zlý čas, jakmile na ně náhle připadne.
13 Viděl jsem, že také to je moudrost pod sluncem, a byla pro mě velká:
14 Bylo malé město a v něm málo mužů. Přitáhl k němu velký král, obklíčil je a postavil proti němu velké obléhací věže.