2 Jak bych se s tebou vodila, hned bych s tebou zamířila k mámě domů, ta mě učívala. Ukojila bych tě vermutem, svých granátů nektarem.
3 Hlavou mu na levici ležím, svou pravicí mne objímá.
4 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, nač budit, nač probouzet lásku, dokud nebude chtít.
5 Kdo je ta, jež stoupá z pouště, o milého se opírá? Pod jabloní probouzela jsem tě, tam počala tě matka tvá, tam počala i zrodila tě.
6 Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.
7 Tu lásku neuhasí velká voda, odplavit ji nedokáže dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, co má, vypadal by jak prostoduchý bloud.
8 Sestřičku malou máme, ani prsa ještě nemá. Co se sestřičkou uděláme, až začne být žádaná?