2 Hrůza, kterou král nahání, je jako řvaní mladého lva, kdo ho provokuje, hřeší proti své duši.
3 Pro člověka je ctí upustit od hádky, rozzuří se každý hlupák.
4 Lenoch na podzim neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic není.
5 Plán v srdci člověka je jako hluboká voda, rozumný člověk ji však načerpá.
6 Mnoho lidí vyhlašuje svou oddanost, ale kdo najde věrného člověka?
7 Spravedlivý žije bezúhonně, blahoslavení jsou jeho synové po něm.
8 Král sedí na soudcovském stolci a provívá svýma očima každé zlo.