1 Moudrost postavila svůj dům, vytesala svých sedm sloupů.
2 Porazila svůj jatečný dobytek, namíchala své víno, připravila také svůj stůl.
3 Poslala své služky, volá na nejvyšších místech města.
4 “Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!” Komu chybí rozum, tomu říká:
5 “Pojďte a jezte z mého pokrmu, napijte se z vína, které jsem namíchala!”
6 Opusťte prostoduchost a budete žít, jděte zpříma po cestě rozumnosti.
7 Ten, kdo poučuje posměvače, sklidí hanbu a kdo kárá ničemu, bude mít potupu.
8 Nekárej posměvače, jinak tě bude nenávidět. Kárej moudrého a bude tě milovat.
9 Dej moudrému a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a přibude mu bystrosti.
10 Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznání Svatého je rozumnost.
11 Neboť skrze mne se rozmnoží tvé dny a přibude ti let života.
12 Jestliže jsi zmoudřel, zmoudřel jsi pro sebe, jestliže se budeš posmívat, sám poneseš důsledky.
13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, nic neví.
14 Usadila se u vchodu do svého domu, na křesle na vysokých místech města.
15 Aby volala na ty, kdo procházejí kolem, kdo jdou přímo po svých stezkách:
16 “Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!” Komu chybí rozum, tomu říká:
17 “Kradená voda je sladká, potajmu získaný pokrm potěší.”
18 On však neví, že jsou tam nebožtíci, že ti, které pozvala, jsou v hlubinách podsvětí.