8 Někdo je sám a nikoho nemá, je bez dětí a bez bratrů. Jeho pachtění ale nebere konce, očima lační po větším bohatství. „Pro koho se to vlastně pachtím, proč si odpírám všechno pohodlí? I to je marnost a bídné úsilí.“
9 Lépe je dvěma nežli samotnému; jejich námaha má štědrou odměnu:
10 Padne-li jeden z nich, druhý ho zvedne, padne-li osamělý, běda, kdo zvedne jej?!
11 Dva lidé spolu spící lépe zahřejí se, jak ale zahřeje se ten, kdo spí sám?
12 Je-li napaden jeden, dva spolu odolají; trojitý provázek se těžko přetrhne!
13 Lepší je chudý a moudrý mladík než starý a pošetilý král, který si ani nenechá poradit.
14 Bývalý vězeň se může stát králem, rozený král zase chudákem.