13 Nešťastným obratem může to bohatství ztratit; když zplodí syna, nezanechá mu vůbec nic.
14 Z lůna své matky vyšel nahý a stejně, jak přišel, zase odchází – vůbec nic si s sebou neodnese přes všechno svoje pachtění.
15 To je právě ta hrozná bolest: Stejně, jak člověk přišel, tak zase musí odejít. Co z toho bude mít, že se pachtil za větrem?
16 Všechny své dny strávil ve tmě – v tolika trápeních, v bolesti, ve zlobě!
17 A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal – vždyť to je jeho údělem.
18 Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění – vždyť je to Boží dar!
19 Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.