1 V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, setník pluku zvaného Italský,
2 člověk zbožný, který se bál Boha s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu.
3 Kolem třetí hodiny odpoledne spatřil jasně ve vidění Božího anděla, jak k němu vešel a řekl mu: “Kornélie!”
4 Pozorně na něho pohlédl, ulekl se a řekl: “Co je, Pane?” Anděl mu řekl: “Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily, jako připomínka před Bohem.
5 Pošli nyní muže do Joppe a pozvi [jistého] Šimona, který se nazývá Petr.
6 Ten je hostem u nějakého Šimona koželuha, který má dům u moře.”
7 Když anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal si dva ze svých domácích sluhů a zbožného vojáka, jednoho z těch, kteří zůstávali věrně při něm,
8 všechno jim vysvětlil a poslal je do Joppe.
9 Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne pomodlil.
10 Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení:
11 vidí otevřené nebe, z nějž [k němu] sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy [svázaná a] spouštěná k zemi.
12 V ní byli všichni čtvernožci, [dravá zvěř,] zemští plazi i nebeští ptáci.
13 I zazněl k němu hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!”
14 Petr řekl: “Ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!”
15 A opět k němu hlas zazněl podruhé: “Co Bůh očistil, ty nepokládej za poskvrněné!”
16 To se stalo třikrát a [hned] byla ta nádoba [zase] vzata vzhůru do nebe.
17 Zatímco byl Petr na rozpacích, co by to vidění, které spatřil, mohlo znamenat, hle, muži poslaní Kornéliem se doptali na Šimonův dům a dorazili k bráně,
18 zavolali a vyptávali se, jeli tu hostem Šimon zvaný Petr.
19 Když Petr přemýšlel o tom vidění, Duchmu řekl: “Hle, [tři] muži tě hledají.
20 Vstaň, sestup a jdi bez pochybování s nimi, neboť já jsem je poslal.”
21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. Co je důvodem vašeho příchodu?”
22 Oni řekli: “Setník Kornélius, muž spravedlivý, který se bojí Boha a o němž celý židovský národ vydává dobré svědectví, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvá slova.”
23 Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. Druhého dne vstal a vyšel s nimi, i někteří bratři z Joppe šli s ním.
24 Nazítří vešli do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele.
25 Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.
26 Petr ho pozdvihl a řekl: “Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.”
27 Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí.
28 I řekl jim: “Vy víte, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nepokládal za poskvrněného nebo nečistého.
29 Proto jsem také bez odmluvy přišel, když jsem byl pozván. Ptám se tedy, z jakého důvodu jste mne pozvali.”
30 A Kornélius odpověděl: “Před čtyřmi dny [jsem se postil] do této hodiny [a o] deváté [hodině] jsem se modlil ve svém domě, a hle, přede mnou stál muž v zářivém rouchu
31 a řekl: "Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem.
32 Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. [On přijde a bude k tobě mluvit]."
33 Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi dobře učinil, že jsi přišel. Nyní tedy my všichni jsme tu před Bohem, abychom vyslechli vše, co ti bylo od Boha nařízeno.”
34 Petr otevřel ústa a řekl: “Opravdu nyní chápu, že Bůh nikomu nestraní,
35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost.
36 To je slovo, [které] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista -- on je Pánem všech.
37 Vy sami víte o tom, co se dálo po celém Judsku, počínajíc Galileou, po křtu, který hlásal Jan.
38 Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním.
39 My jsme svědky všeho, co učinil v té krajině Židů a v Jeruzalémě. A oni ho pověsili na dřevo a zabili.
40 Bůh jej však třetího dne probudil z mrtvých a dal mu zjevit se;
41 ne všemu lidu, ale svědkům předem Bohem určeným, nám, kteří jsme s ním po jeho vzkříšení z mrtvých jedli a pili.
42 A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých.
43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.”
44 Ještě když Petr říkal tato slova, padl Duch Svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
45 A věřící ze Židů, kteří přišli s Petrem, byli ohromeni tím, že i na pohany byl vylit dar Ducha Svatého,
46 neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil:
47 “Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého [tak] jako my?”
48 A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom ho poprosili, aby s nimi zůstal několik dní.