1 Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží.
2 Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů mu vytýkali:
3 “Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!”
4 Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat:
5 “Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně.
6 Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky.
7 Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"
8 Řekl jsem: "Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého."
9 Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: "Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné."
10 To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
11 A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, tři muži poslaní ke mně z Cesareje.
12 Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže.
13 Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl [mu]: "Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr;
14 ten ti poví slova, jimiž budeš zachráněn ty i celý tvůj dům."
15 Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku.
16 Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: "Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém."
17 Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána -- Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?”
18 Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: “Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!”
19 Ti, kteří se rozprchli před soužením, které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; nikomu nehlásali slovo Boží, jen Židům.
20 Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům a zvěstovali jim Pána Ježíše.
21 A Pánova ruka byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil a obrátil se k Pánu.
22 Zpráva o nich se donesla k sluchu církve v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, [aby prošel] až do Antiochie.
23 Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a povzbuzoval všechny, aby s rozhodným srdcem zůstávali u Pána;
24 neboť to byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry. A značný zástup se přidal k Pánu.
25 Pak odešel do Tarsu vyhledat Saula,
26 a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zůstali v společenství církve a vyučili značný zástup; a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.
27 V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci.
28 Jeden z nich, jménem Agabos, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia.
29 Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku.
30 Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula.