1 Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi
2 a vyžádal si od něho dopisy pro synagogy v Damašku, aby mohl stoupence té Cesty, muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané do Jeruzaléma.
3 I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe.
4 Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: “Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?”
5 Řekl: “Kdo jsi, Pane?” On [odpověděl]: “Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
6 [Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.” (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: “Pane, co chceš, abych učinil?” A Pán mu (odpověděl): “] Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.”
7 Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli.
8 Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku.
9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.
10 V Damašku byl jeden učedník, jménem Ananiáš. Pán mu ve vidění řekl: “Ananiáši!” On řekl: “Zde jsem, Pane.”
11 A Pán mu řekl: “Vstaň a jdi do ulice, která se nazývá Přímá, a v Judově domě vyhledej Saula, jménem Tarského. Hle, právě se modlí
12 a uviděl [ve vidění] muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil na něho ruce, aby opět viděl.”
13 Ananiáš odpověděl: “Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým v Jeruzalémě.
14 Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají tvé jméno.”
15 Pán mu řekl: “Jdi, neboť on je mou vyvolenou nádobou, aby přinesl mé jméno před národy i krále a syny Izraele.
16 Ukáži mu, co všechno musí vytrpětpro mé jméno.”
17 Ananiáš odešel, vstoupil do toho domu, vložil na něho ruce a řekl: “Bratře Saule, Pán, [Ježíš,] který se ti ukázal na cestě, kterou jsi sem šel, mě poslal, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.”
18 A hned jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl, vstal a byl pokřtěn.
19 Pak přijal pokrm a posilnil se. Několik dní byl s učedníky v Damašku
20 a hned v synagogách hlásal Ježíše, že on je Syn Boží.
21 Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: “Není to ten, který ničil v Jeruzalémě ty, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto, aby je spoutané odvedl k velekněžím!”
22 Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy, že tento Ježíš je Mesiáš, pobuřoval Židy, kteří bydleli v Damašku.
23 Když to trvalo už dost dlouho, rozhodli se Židé, že ho zabijí.
24 Saul se však o jejich úkladech dověděl. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány, aby ho mohli zabít.
25 Učedníci ho však v noci vzali, vysadili ho otvorem ve zdi a spustili v koši dolů.
26 Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem.
27 Barnabáš se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně mluvil v Ježíšově jménu.
28 A byl s nimi, volně chodil po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu.
29 Mluvil také s Helénisty a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít.
30 Když se to bratři dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje a vyslali do Tarsu.
31 A shromáždění v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet.
32 I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě.
33 Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko.
34 Petr mu řekl: “Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!” A on hned vstal.
35 Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu.
36 V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas. Ta oplývala dobrými skutky a dáváním almužen.
37 Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli [ji] a položili do horního pokoje.
38 Protože Lydda je blízko Joppe, učedníci uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu [dva muže] s prosbou: “Rychle přijď k nám!”
39 Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi.
40 Petr poslal všechny ven, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé a řekl: “Tabito, vstaň!” Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.
41 Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou.
42 To se stalo známým v celém Joppe, a mnozí uvěřili v Pána.
43 A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha.