1 Po pěti dnech sestoupil do Cesareje velekněz Ananiáš s některými staršími a s nějakým Tertullem, právníkem, a ti ohlásili místodržiteli žalobu proti Pavlovi.
2 Když byl Pavel předvolán, Tertullus začal obžalobu: “Tvou zásluhou zakoušíme mnohý pokoj a tvou prozíravostí se u tohoto národa mnohé napravuje.
3 Vždy a všude to přijímáme, vznešený Félixi, s veškerou vděčností.
4 Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys nás se svou obvyklou vlídností krátce vyslechl.
5 Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor, po celém světě mezi všemi Židy vyvolává nepokoje a je vůdcem sekty Nazorejců.
6 Pokusil se dokonce znesvětit chrám. Zmocnili jsme se ho [a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.
7 Avšak přišel velitel Lysias, velkým násilím jej vzal z našich rukou
8 a rozkázal, aby jeho žalobci přišli k tobě]. Když ho vyslechneš, sám se můžeš od něho dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”
9 Připojili se i Židé a tvrdili, že je tomu tak.
10 Když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Vím, že po mnoho let jsi soudcem v tomto národě, a proto se budu hájit s dobrou myslí.
11 Můžeš se přesvědčit, že tomu není víc než dvanáct dní, kdy jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.
12 A nenalezli mě, že bych s někým rozmlouval nebo vyvolával srocení davu, ani v chrámu ani v synagogách ani ve městě;
13 ani nemohou před tebou dokázat to, z čeho mne nyní žalují.
14 Ale vyznávám ti, že podle té Cesty, kterou nazývají sektou, takto sloužím Bohu svých otců a věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.
15 A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16 Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi.
17 Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti.
18 A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem.
19 Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, majíli něco proti mně.
20 Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin [na mně] našli, když jsem stál před veleradou,
21 kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: "Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte."”
22 Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: “Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.”
23 Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit.
24 Po několika dnech přišel Félix se svou ženou Drusillou, která byla Židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista [Ježíše].
25 Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl a řekl: “Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, zavolám si tě.”
26 Zároveň doufal, že mu Pavel dá peníze. Proto si ho také k sobě volal častěji a rozmlouval s ním.
27 Po uplynutí dvou let se stal Félixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Félix chtěl zavděčit Židům, ponechal Pavla ve vězení.